|
|
Imaginace jinakosti a přehlídky lidských "kuriozit" v Praze v 19. a 20. století
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent) ; Sokolová, Věra (oponent)
Práce se zabývá tradicí vystavování lidských "kuriozit" v Praze a českých zemích v širším kontextu moderních diskurzů ne/způsobilosti a představ o kolektivním těle českého národa. Pražské přehlídky "liliputánů", "obrů", "siamských dvojčat" a dalších "abnormit" jsou zde zasazeny do širšího rámce vývoje zábavní kultury v Evropě od počátku 19. století. Těžiště práce spadá do období přelomu 19. a 20. století, do období rozvoje mezinárodního zábavního průmyslu na jedné straně a expertního vědění o ab/normálním na straně druhé. Jak tvrdím, přehlídky "kuriozit" čerpaly svou popularitu především ze schopnosti artikulovat určité obavy a touhy, spojené jak s vtělenou existencí jednotlivých návštěvníků, tak s jejich představami o tělech společenských, především s imaginacemi kolektivního těla českého národa. Ve čtyřech případových studiích ukazuji, jak performance "kuriozních" těl propojovaly dobové imaginace o etnických, genderových a třídních diferencích a umožňovaly tak v různých historických kontextech reprodukovat představy o společenském řádu a mocenských hierarchiích, které se odrážely rovněž v představě kolektivního těla národa.
|
|
|
Imaginace jinakosti a přehlídky lidských "kuriozit" v Praze v 19. a 20. století
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent) ; Sokolová, Věra (oponent)
Práce se zabývá tradicí vystavování lidských "kuriozit" v Praze a českých zemích v širším kontextu moderních diskurzů ne/způsobilosti a představ o kolektivním těle českého národa. Pražské přehlídky "liliputánů", "obrů", "siamských dvojčat" a dalších "abnormit" jsou zde zasazeny do širšího rámce vývoje zábavní kultury v Evropě od počátku 19. století. Těžiště práce spadá do období přelomu 19. a 20. století, do období rozvoje mezinárodního zábavního průmyslu na jedné straně a expertního vědění o ab/normálním na straně druhé. Jak tvrdím, přehlídky "kuriozit" čerpaly svou popularitu především ze schopnosti artikulovat určité obavy a touhy, spojené jak s vtělenou existencí jednotlivých návštěvníků, tak s jejich představami o tělech společenských, především s imaginacemi kolektivního těla českého národa. Ve čtyřech případových studiích ukazuji, jak performance "kuriozních" těl propojovaly dobové imaginace o etnických, genderových a třídních diferencích a umožňovaly tak v různých historických kontextech reprodukovat představy o společenském řádu a mocenských hierarchiích, které se odrážely rovněž v představě kolektivního těla národa.
|
host ::
RSS.